Loupak.cz - Vtipy

Lékař obchází vězně: „Stolice?”
„Dneska ráno, normální.”
„Stolice?”
„Včera večer, dobrá.”
„Stolice?”
„Zítra dopoledne, elektrická.”

Dva policajti zastaví rychle jedoucí vůz a vyptávají se řidiče: „Kolik je vám let?”
„Pětadvacet,” odvětí poněkud zaskočeně řidič.
Policajti se chvíli radí a pak se na muže oboří: „Celkový věk, a ne příklad!”

Poškozený se mi na dálku pohyboval pořád mezi stěračem a volantem, pak zblízka mezi předními koly a pak už vůbec ne.

Kde shánějí policisté botičky?
U obuvníka.

Podle nové vyhlášky je přísně zakázáno číst slovo HUMOR opačně, Rómové to totiž nesou velmi nelibě.

Zastaví policajti před polorozpadlým činžákem a rozhlašují ampliónem v oknech pokukujícím cikánům: „Tohle jsou holobyty!”
Dežo se ozve: „No a?”
„No tak se musíte oholit, občané!”

V soudním procesu provádí vrahův obhájce křížový výslech patologa: „Než jste podepsal úmrtní list, zkontroloval jste puls?”
„Ne.”
„Poslechl jste si, zda mu tluče srdce?”
„Ne.”
„Provedl jste zkoušku dechu?”
„Ne.”
„Takže, když jste podepsal úmrtní list, nebyl jste si jistý, zda je ten člověk mrtvý, že?”
„No, řeknu to takhle: Mozek toho chlapa jsem měl v piksle na stole. Ale je možné, že běhá někde venku a věnuje se právu.”

Na stanici vyslýchají německého banditu, který se podílel na vybrání banky, a samozřejmě jim u toho sekunduje německý překladatel. Začíná výslech.
Policajt: „Kde jsi schoval peníze?”
Tlumočník: „Kde jsi schoval peníze?”
Zloděj: „Neřeknu.”
Tlumočník: „Neřekne.”
Policajt: „Když neřekneš, zavřeme tě na deset let.”
Tlumočník: „Když neřekneš, zavřou tě na deset let.”
Zloděj: „Neřeknu.”
Tlumočník: „Neřekne.”
Policajt: „Když neřekneš, zastřelíme tě.”
Tlumočník: „Když neřekneš, zastřelí tě.”
Zloděj: „No dobře, zakopal jsem je pod kytky za hotelem.”
Tlumočník: „Neřekne.”

„Pane soudce, to, že jsem klečel na silnici, přece vůbec nedokazuje, že jsem byl opilý.”
„A jak mi vysvětlíte, že jste se pokoušel srolovat a strčit do kufru bílou dělicí čáru?”

Policejní náčelník přijímá nováčky: „Tak vy se hlásíte k policii?”
„Ano.”
„A umíte číst a psát?”
„Ano.”
„A naučíte mě to?”